Krásné nedělní dopoledne!
V poslední době jsem propadla sledování českých a slovenských
youtuberů, kteří točí všelijaké challenge, názorová a různě vtipná videa a také tagy! Jelikož blogy nestíhám číst, nevím, jak moc tenhle tag je známý, ale jde tedy o to - napsat
pět divných věcí, co jsme dělali v dětství. Při vzpomínání jsem se celkem zasmála a některé mé činnosti z devadesátých let do teď
nepobírám :D.
1) Mučitelka šneků
Začnu tím úplně
nejdivnějším. Při této vzpomínce se až
trochu stydím, ale snad vás to pobaví. Milovala jsem šneky. Sbírala je, chovala je, vymejšlela pro ně šnečí dráhy a "rychlostní" soutěže. Jednoho dne jsem své šneky zapomněla venku v jejich skleněném domečku, přes noc pršelo a já je
našla skoro celé vylezlé z ulity
potápět se ve vodě. To mi přišlo natolik komické, že jsem nadále šneky
zavírala do zavařovacích sklenic plné vody. Vydrželi tak několik hodin možná i dní, už si to moc nepamatuji, ale vím, že jsem čekala, že třeba jednou
z té ulity vylezou úplně.
2) Silně věřící
Vyrůstala jsem jako jedináček, tím pádem jsem měla obrovskou představivost. Měla jsem stovky
neviditelných přátel a jeden čas dokonce věřila i na
elfí říši. Každého jsem přesvědčovala, že doopravdy existuje a běda tomu, kdo se jen trochu zatvářil, že to zpochybňuje! Dodnes mám problém, že
každému všechno sežeru a až poté se nad tím zamyslím :D. Poslední dobou se mi opravdu často stává, že si z něčeho udělám srandu (že tomu
jenom jako nerozumím nebo jsem to nepochopila) a můj spolumluvící mi začne danou věc vysvětlovat, jako bych byla úplně blbá nebo se mi smát a já se pak taky vždycky hrozně směju -
hlavně se neurazit, ale už
čekám, která nevinná duše to nakonec schytá, až to jednou bude přes čáru :D...
3) Tajná celebrita
Někdy ve školkovém věku jsem si dokonce myslela, že jsem nějaká
světoznámá celebrita, ale všichni to přede mnou
utajují a představovala jsem si, kde všude by mohli být schovaní
paparazzi. Trošku této naivity mi zůstává dodnes a to tak, že
stále sním o tom, že dokážu něco velkého a nebo budu žít život na vysoké noze :).
4) Sběratelka kamenů
Asi každý si zkusí někdy něco sbírat, mojí láskou byly
šutry! Z procházek a hraní na hřišti či pískovišti jsem domů
s nadšením tahala různé kameny a když už mi je rodiče nedovolili doma skladovat, schovávala jsem je zahrabané na zahradě v pískovišti v krabičce od Ramy.
Top secret!
5) Zlobidlo
Samozřejmě, zlobili jsme všichni. V paměti mám pár takových perliček, které si pamatuji ještě ze školky. Paní učitelka dostala geniální nápad! Dát mě ke zlobivejm klukům, abych je
zkrotila and guess what, stal se
pravý opak. Maminka kvůli mně musela jít i do školky a vyslechnout si stížnosti na mou změnu k horšímu :D. Jednou jsme spolu byly nakupovat a když se na mě nějaká paní usmívala, stále jsem se na ní otáčela, až ze mě vylezlo "
co čumíš"?!
Na prvním stupni se mi ještě povedlo rozhodit
babičku, když jsem jí vyprávěla jak jsme hráli vybíjenou a já "
dala mrdu do míče", aniž bych věděla, co to znamená. A bylo to mnohem víc, ale tyhle dvě věty se mi obzvlášť vryly do paměti :D.
Ještě jsem si vzpomněla, že jsem moc ráda
řvala z okna, když mamka telefonovala a nemohla mě okřiknout, byly to věci typu: "Jsem zakletá princezna, kdy mě přijdeš vysvobodit můj princi?" a ano, opravdu jsem čekala, kdy se rozrazí dveře a já s nějakým krasavcem zmizím na překrásný zámek :D.
Máte nějaké podobné zážitky z dětství? Moc ráda si počtu :)!
