Ačkoliv jsem si myslela, že už se nebudu vyjadřovat k mému rozloučení s Rory's side, musím ještě těch pár slov publikovat.
Chci Vám ještě jednou nejvíc jak můžu poděkovat za úžasnou podporu a nejkrásnější komentáře, které jste zanechaly na těchto stránkách a konkrétně pod předešlým článkem. Slovy nedokážu vyjádřit, jak moc si toho vážím a moc si přeji, aby se Vám i na těch nových líbilo!
Na novém blogu jsem pracovala déle, než jsem čekala. Řešila jsem osobní věci, což se projevilo při tvorbě článků a já se rozhodla začít až ve chvíli, kdy budu mít v určitých věcech jasno.
Takže teď už Vás můžu srdečně pozvat k návštěvě stránek...
pátek 3. června 2016
středa 13. dubna 2016
Pár slov a dáreček na rozloučenou
Tak je to tady. Moje rozloučení s Rory's side, která i v době mé blogové neaktivity byla mou součásti tři roky a devět měsíců! Tři a tři čtvrtě roku přesně k dnešnímu datu, wow. Psát tyhle řádky je pro mě těžší, než jsem si myslela a asi ani nemá smysl rozebírat proč vlastně, protože smysluplný a všeříkající důvod bych stejně nedokázala sepsat..
Po dlouhém rozmýšlení a několika dialozích i monolozích Vám můžu sdělit, že tu právě něco končí, ale ve stejnou chvíli také něco začíná. Zatím nevím kdy přesně, ale s téměř stoprocentní jistotou se tu brzy objeví odkaz na nové stránky. Dále je také jisté, že už to bude úplně něco jiného, než recenzování kosmetiky a vyplňování tagů. Nechte se překvapit, já sama jsem velmi zvědavá, co z toho všeho, co mám v hlavě nakonec vznikne :).
A teď k mým nejmilejším čtenářkám. Vím, že je tu několik z Vás, které opravdu měli tu trpělivost s mým přidáváním a ocenily každý článek, ať už byl přidaný po týdnu nebo po měsíci. Chci Vám hrozně moc poděkovat, za všechny krásné komentáře, podporu a za to, že jste podstatnou součástí těchto stránek.
Pro tři z Vás jsem připravila balíček. Rozhodla jsem se pro laky China Glaze, protože díky nim jsem založila tento blog. Dlouho jsem přemýšlela o blogování a až když se u mě objevily tyto malé poklady, nakoplo mě to začít psát o lacích, dále o kosmetice a ve výsledku už o všem možném :D. V každém balíčku je pak dále jedna pleťová maska Planet Spa a na vyzkoušení tři Matcha Tea, které momentálně nabývají popularity ve světě a já už také zkouším :).
Poprosím vás o jméno, pod jakým sledujete blog, e-mailovou adresu a také budu ráda za nějaké klidně i úplně kraťoučké vyjádření k těmto mým prozatím posledním slovům :).
Výherce vyberu buď random a nebo mě třeba nějaké tři komentáře opravdu chytnou za srdce a nebudu muset losovat, giveaway potrvá přibližně do konce měsíce :).
Tímto bych se s vámi rozloučila a ještě jednou poděkovala Vám všem! Budu moc ráda, když mě navštívíte i později v novém :).
Mějte se krásně.
Rory ♥
Po dlouhém rozmýšlení a několika dialozích i monolozích Vám můžu sdělit, že tu právě něco končí, ale ve stejnou chvíli také něco začíná. Zatím nevím kdy přesně, ale s téměř stoprocentní jistotou se tu brzy objeví odkaz na nové stránky. Dále je také jisté, že už to bude úplně něco jiného, než recenzování kosmetiky a vyplňování tagů. Nechte se překvapit, já sama jsem velmi zvědavá, co z toho všeho, co mám v hlavě nakonec vznikne :).
A teď k mým nejmilejším čtenářkám. Vím, že je tu několik z Vás, které opravdu měli tu trpělivost s mým přidáváním a ocenily každý článek, ať už byl přidaný po týdnu nebo po měsíci. Chci Vám hrozně moc poděkovat, za všechny krásné komentáře, podporu a za to, že jste podstatnou součástí těchto stránek.
Pro tři z Vás jsem připravila balíček. Rozhodla jsem se pro laky China Glaze, protože díky nim jsem založila tento blog. Dlouho jsem přemýšlela o blogování a až když se u mě objevily tyto malé poklady, nakoplo mě to začít psát o lacích, dále o kosmetice a ve výsledku už o všem možném :D. V každém balíčku je pak dále jedna pleťová maska Planet Spa a na vyzkoušení tři Matcha Tea, které momentálně nabývají popularity ve světě a já už také zkouším :).
Poprosím vás o jméno, pod jakým sledujete blog, e-mailovou adresu a také budu ráda za nějaké klidně i úplně kraťoučké vyjádření k těmto mým prozatím posledním slovům :).
Výherce vyberu buď random a nebo mě třeba nějaké tři komentáře opravdu chytnou za srdce a nebudu muset losovat, giveaway potrvá přibližně do konce měsíce :).
Tímto bych se s vámi rozloučila a ještě jednou poděkovala Vám všem! Budu moc ráda, když mě navštívíte i později v novém :).
Mějte se krásně.
Rory ♥
neděle 22. listopadu 2015
Přestěhování do Alp!
Krásný večer!
Opět tu máme článek ze života a opět článek vysvětlující mojí blogovou neaktivitu :D. Fakt mi připadá, že čím je člověk starší, tím větší "bomby" mu život hází do cesty, ať už v dobrém či ve zlém. Stejně tak tento příběh má svou světlou i tmavou stránku, ale soustřeďme se na to hezké :).
Bylo to opravdu divoké. První rok na vysoké, druhé zkouškové období, nezvládala jsem... Určitou roli v této situaci asi i hrálo to, že jsem si už po několikáté v životě myslela, že jsem poznala svou osudovou lásku a ono zase prd :D, ale i bez toho jsem už nějak cítila, že to není to pravé. Když jsem nějakou zkoušku zvládla ani jsem neměla radost, protože jsem věděla, že tam nechci být, že se tím nechci živit a nejsem šťastná, zkrátka jsem očekávala něco úplně jiného.
Takže jsem se celkem spontánně rozhodla, že skončím s ekonomikou a půjdu studovat něco jiného. Obor, který nevypisuje druhé kola přijímaček, což znamenalo, že mám před sebou rok čekání, než se vůbec dostanu k přijímačkám.
Bylo léto, já brigádničila v KFC, kde jsem začala brigádně pracovat při studiu. Jak už jsem jednou vyletěla z hnízda, nechtělo se mi moc zdržovat doma a zařídila jsem si částečné bydlení u kamarádky z práce. Vůbec jsem nevěděla, co budu dělat, kde budu bydlet, co bych vlastně chtěla dělat a kde bych vlastně chtěla bydlet. V hlavě jsem měla miliony otázek bez žádných odpovědí. Prostě jsem věřila, že se to nějak vyřeší, že mi život ukáže tu správnou cestu...
A přišel ten den. Půlka srpna, kamarádka, se kterou jsem se bavila a pak se od ní odtrhla, protože se odstěhovala do Rakouska, mi zavolala, že jí povýšily a na hotelu je volné místo do konce sezóny (konec října) a pak na zimní sezónu (prosinec - březen), že by mě vše naučila, bydlela bych na hotelu a vůbec mi vylíčila asi stopadesát věcí, proč tam mám jet a kolik snahy jí stálo je přesvědčit, že mají vzít mě. Za několik hodin mi zavolala znova, jak jsem se rozhodla. Se srdcem bušícím jako o závod jsem řekla, že přijedu.
Následovaly šílené dva týdny plné zařizování, abych stihla k prvnímu září nastoupit. Nejhorší ze všeho byla cesta. Měla jsem kufr těžký jako slon a bloudila v Mnichově na nádraží. Hodinu! Pomocí angličtiny jsem se nakonec dobelhala tam, kam jsem potřebovala a čekaly mě dva další přestupy. Nikdy!!! jsem se v životě takhle nebála. Zlatá maturita, zkoušky, řidičák, cokoliv!, oproti pocitu, že se ztratíte a už vás nikdy nikdo nenajde :D.
Vše naštěstí dobře dopadlo a já pracuji a bydlím v rodinném hotýlku, v Tirolsku, v Alpském údolí. Ve vesničce, kde po týdnu každý věděl, jak se jmenuju :D. Je to úžasná možnost zlepšit se v komunikaci v cizích jazycích, získat zkušenosti a praxi v cestovním ruchu, a co si budeme povídat, samozřejmě rakouský plat a kouzlo cizinců mě stále více přesvědčují, zůstat tam déle.
Momentálně máme skoro dva měsíce dovolené v Čechách, z čehož už mi hrabe, jak jsem byla zvyklá být stále v pohybu a ve stresu a najednou se takovou dobu nic neděje :D! Na druhou stranu, hotely i restaurace tu mají jen jeden den v týdnu volna, pracovat musíme všichni na 110% a samozřejmě i jako kolektiv si lezeme na nervy, s kamarádkou nemáme šanci si od sebe odpočinout, vůbec vlastně nemáme šanci se ani pořádně vyspat :D, stále mám před sebou jazykovou bariéru, ale jsem tam šťastná. Je to tam překrásný, jiný život, jiný lidi, a hlavně úplně jinak kvalitní jídlo :D, vzduch, všechno...
Občas mi přijde, že už ty články si sem píšu, jen abych se k tomu mohla v budoucnosti vrátit a sama si počíst :D, ale i tak doufám, že se aspoň někomu hezky četlo a přejdeme k fotkám :))!
Opět tu máme článek ze života a opět článek vysvětlující mojí blogovou neaktivitu :D. Fakt mi připadá, že čím je člověk starší, tím větší "bomby" mu život hází do cesty, ať už v dobrém či ve zlém. Stejně tak tento příběh má svou světlou i tmavou stránku, ale soustřeďme se na to hezké :).
Bylo to opravdu divoké. První rok na vysoké, druhé zkouškové období, nezvládala jsem... Určitou roli v této situaci asi i hrálo to, že jsem si už po několikáté v životě myslela, že jsem poznala svou osudovou lásku a ono zase prd :D, ale i bez toho jsem už nějak cítila, že to není to pravé. Když jsem nějakou zkoušku zvládla ani jsem neměla radost, protože jsem věděla, že tam nechci být, že se tím nechci živit a nejsem šťastná, zkrátka jsem očekávala něco úplně jiného.
Takže jsem se celkem spontánně rozhodla, že skončím s ekonomikou a půjdu studovat něco jiného. Obor, který nevypisuje druhé kola přijímaček, což znamenalo, že mám před sebou rok čekání, než se vůbec dostanu k přijímačkám.
Bylo léto, já brigádničila v KFC, kde jsem začala brigádně pracovat při studiu. Jak už jsem jednou vyletěla z hnízda, nechtělo se mi moc zdržovat doma a zařídila jsem si částečné bydlení u kamarádky z práce. Vůbec jsem nevěděla, co budu dělat, kde budu bydlet, co bych vlastně chtěla dělat a kde bych vlastně chtěla bydlet. V hlavě jsem měla miliony otázek bez žádných odpovědí. Prostě jsem věřila, že se to nějak vyřeší, že mi život ukáže tu správnou cestu...
A přišel ten den. Půlka srpna, kamarádka, se kterou jsem se bavila a pak se od ní odtrhla, protože se odstěhovala do Rakouska, mi zavolala, že jí povýšily a na hotelu je volné místo do konce sezóny (konec října) a pak na zimní sezónu (prosinec - březen), že by mě vše naučila, bydlela bych na hotelu a vůbec mi vylíčila asi stopadesát věcí, proč tam mám jet a kolik snahy jí stálo je přesvědčit, že mají vzít mě. Za několik hodin mi zavolala znova, jak jsem se rozhodla. Se srdcem bušícím jako o závod jsem řekla, že přijedu.
Následovaly šílené dva týdny plné zařizování, abych stihla k prvnímu září nastoupit. Nejhorší ze všeho byla cesta. Měla jsem kufr těžký jako slon a bloudila v Mnichově na nádraží. Hodinu! Pomocí angličtiny jsem se nakonec dobelhala tam, kam jsem potřebovala a čekaly mě dva další přestupy. Nikdy!!! jsem se v životě takhle nebála. Zlatá maturita, zkoušky, řidičák, cokoliv!, oproti pocitu, že se ztratíte a už vás nikdy nikdo nenajde :D.
Vše naštěstí dobře dopadlo a já pracuji a bydlím v rodinném hotýlku, v Tirolsku, v Alpském údolí. Ve vesničce, kde po týdnu každý věděl, jak se jmenuju :D. Je to úžasná možnost zlepšit se v komunikaci v cizích jazycích, získat zkušenosti a praxi v cestovním ruchu, a co si budeme povídat, samozřejmě rakouský plat a kouzlo cizinců mě stále více přesvědčují, zůstat tam déle.
Momentálně máme skoro dva měsíce dovolené v Čechách, z čehož už mi hrabe, jak jsem byla zvyklá být stále v pohybu a ve stresu a najednou se takovou dobu nic neděje :D! Na druhou stranu, hotely i restaurace tu mají jen jeden den v týdnu volna, pracovat musíme všichni na 110% a samozřejmě i jako kolektiv si lezeme na nervy, s kamarádkou nemáme šanci si od sebe odpočinout, vůbec vlastně nemáme šanci se ani pořádně vyspat :D, stále mám před sebou jazykovou bariéru, ale jsem tam šťastná. Je to tam překrásný, jiný život, jiný lidi, a hlavně úplně jinak kvalitní jídlo :D, vzduch, všechno...
Občas mi přijde, že už ty články si sem píšu, jen abych se k tomu mohla v budoucnosti vrátit a sama si počíst :D, ale i tak doufám, že se aspoň někomu hezky četlo a přejdeme k fotkám :))!
neděle 8. listopadu 2015
Vysněné nákupy
Krásný pozdní nedělní večer :).
Na konci léta jsem navštívila Yves Rocher a odnesla si limitované sprchové gely s citronem a zeleným jablíčkem, na rty pak ještě vysouvací rtěnku v odstínu Beige Nacré. K nákupu jsem dostala dvě kosmetické taštičky, které se vždy hodí. Dále jsem zavítala do lékárny a udělala kup roku :D, krém Bioderma na mastnou pleť za 99,- korun s micelární vodou zdarma, wow :D!
Dále jsem sháněla nějaký hezký batůžek na případné cestování a jak již bylo na blogu několikrát zmíněno, sovičky můžu mít úplně na všem :D, tenhle zvítězil :). Objednán z anglického e-shopu LS Bags.
Neustále mám nějaké omluvy ke své blogové neaktivitě, ale tentokrát je to opravdu něco spešl :D. Opět stěhování a úplně nový začátek na přelomu srpna a září. Od té doby jsem nějak nestačila se pořádně ze všeho vzpamatovat :D. Příští týden se však všechno dozvíte :)).
Roky jsem snila o tom, jak se jednou rozšoupnu a nakoupím si tu lepší kosmetiku, nemyslím tím Dior, ale něco lepšího než Essence a Miss Sporty :D. Dnes to tedy nebude jen o kosmetice, ale o všem, co jsem si přála a byla nadšená, když jsem našetřila a mohla si udělat radost :).
Jednou z největších radostí byl nákup na e-shopu Kosmena. Tento e-shop znám od jeho úplného začátku, vlastně i pamatuji doby, kdy majitelka řešila, jestli do toho jít nebo ne a teď je tolik slečen šťastných, že tak učinila :)!
Koupila jsem růžovoučký Tangle Teezer, protože můj původní už po pár letech dosloužil. Paletku Oh So Special od Sleek asi ani nemusím představovat, to je skoro samozřejmost pro každou blogerku :D, stejně jako makeup od značky Revlon a EOS balzámek, mám borůvkovou příchuť a jsem opravdu spokojená :). Když už jsem se rozhodla vyzkoušet Sleek, objednala jsem i rtěnku a to nádherný odstín Baby Doll.
Lak na nehty od značky O.P.I. byl mým snem od chvíle, kdy jsem přečetla první kosmetický článek, což už jsou tak čtyři roky zpátky! Mým vyvoleným se stal nude lak Bubble Bath.
Na konci léta jsem navštívila Yves Rocher a odnesla si limitované sprchové gely s citronem a zeleným jablíčkem, na rty pak ještě vysouvací rtěnku v odstínu Beige Nacré. K nákupu jsem dostala dvě kosmetické taštičky, které se vždy hodí. Dále jsem zavítala do lékárny a udělala kup roku :D, krém Bioderma na mastnou pleť za 99,- korun s micelární vodou zdarma, wow :D!
Obyčejné černé "slip-ony" jsem sháněla strašně dlouho a nakonec se mi poštěstilo v Humanicu. Hrozně se mi líbí jednoduchost těchto botiček a i to, že se hodí téměř ke všemu :).
Dále jsem sháněla nějaký hezký batůžek na případné cestování a jak již bylo na blogu několikrát zmíněno, sovičky můžu mít úplně na všem :D, tenhle zvítězil :). Objednán z anglického e-shopu LS Bags.
Musím uznat, že co se té kosmetiky týče, nebyla jsem z toho tak odvařená, jako kdybych si to pořídila v dobách, kdy blogy a malovátka byl celý můj život :D. Což je škoda, ale i tak to bylo moc fajn, si po letech splnit nějaký sen :).
pátek 21. srpna 2015
Vysokoškolské pařby
Zdravím vás u dalšího slibovaného povídacího článku :). Prosím, přimhouřete oči nad tím, že vám tu budu popisovat akce, ve kterých na mě působil alkohol, ale hrozně mě baví tyto příběhy psát, tak snad se i vy pobavíte nad jejich čtením :).
Fuck bitches.
Na jeden víkend za mnou na kolej přijela moje kamarádka, bývalá spolužačka, začaly jsme se bavit na našem maturitním plese, kde jsme si řekly, že budeme chlastací parťáci a nějak se to vyplnilo :D. První den jsme popíjely jenom ve třech, ještě se spolubydlící. Toho dne ráno mi do pokoje vtrhli sousedi a probudili mě tím, že po mně chtěli jídlo, otevřeli mi dokořán okna, abych vstala, což mě velmi naštvalo, tak jsme vymyslely pomstu a rozmazaly jsme jim na dveřích zelenou barvu, kterou tam měli, do jistého kosočtvercovitého obrazce :D. Jenomže, večer se vrátili, v ruce petllahev pálavy, takže jsme se k nim přidaly a zbytek večera už si moc nepamatuji.
Ráno jsme se probudily, já se šla vyvětrat na balkón a viděla jsem na jejich dveřích nápis bichtes fuck (wtf?!), začala jsem si vybavovat, že jsem klečela u jejich dveří a chtěla tam černou tužkou na oči napsat fuck bitches. S kocovinou jsem to chtěla přepsat a napsala btiches a až na potřetí se mi podařilo napsat bitches :D. Kdykoliv jsme pak řekly slovo "bichtes" dostaly jsme záchvat smíchu.
Ruby? Hó*no!
Kamarádka nakonec u mě zůstala až do rektorského volna, večer před zmiňovaným volnem pilo asi 90% lidí na koleji. My jsme to docela přehnaly, šly za nějakou partičkou lidí o patro výš na balkóně a neustále dokola řvali nadpis této storky. Byl to největší bordel, jaký jsem tam kdy zažila, z protější budovy na nás křičeli, ať držíme hubu a pak prý měla ubytovatelka problém, že tam tohle nechala dopustit :D. Po tomto zážitku jsme šli pařit na diskotéku. Další den jsem v kabelce našla flašku od coly.
Já: Proč tady mám tu flašku od coly?
K: Noo, to jsi nějaký holce vylila colu na zem a hodilas flašku do kabelky.
Já: A proč jsem tu colu nevypila?
K: Ona měla dvě, jednu jsi vypila a druhou vylila.
Taková ta situace, kdy si myslíte, že si celý večer pamatujete...
První zaměstnanecká párty.
Našla jsem si brigádu, sotva se zaučila a už byla firemní párty. Jídlo, pití zadarmo, lehce jsem to přehnala s vínem a hned všem ukázala svou dark-opileckou-side :D. Dokonce jsem vylezla před bar a dotáhla tam nějaký týpky s tím, že jsou to moji kámoši a přidají se k nám, druhý den se mě v práci ptali, jak dopadli kamarádi a já vůbec nevěděla, o kom to mluví :D. Překecala jsem asi polovinu lidí, abychom jeli na koleje tancovat do klubu. Nakonec jsme se asi v pěti lidech rozhodli, že půjdeme ke mně na pokoj ještě pro něco k pití. Přišla jsem k pokoji a nešlo mi odemknout. Bouchala jsem, volala jsem a ve chvíli kdy jsme se už pokoušeli rozrazit dveře otevřel nějakej kluk:
On: Tak co se tady děje?
Já: Holky tady maj nějaký frajery, jo?
On: Ne, my tady bydlíme.
Já: (podívala jsem se na dveře) 731, tady bydlím já!
On: Ale jsi na Éčku víš o tom?
Já: Do prdele, já bydlím na Efku, jsme ve špatný budově!
Vůbec nechápu jak se to mohlo stát, když ještě interiér každý budovy je jinak barevnej, ale tak to se stalo více lidem, i za střízliva :D.
Když jsem se dostala na správnou buňku, chtěla jsem vyhodit spolubydlící od sebe z pokoje, ať jde vedle do pokoje, že my budeme pařit, nakonec jsme šly ven a já jim tam všude nechala rozsvíceno a otevřené dveře, to jsem si druhý den poslechla.
Za čtvrt hoďky jsem zpátky.
Spolubydlící jsem řekla, že se jen jdu domluvit se spolužačkou, v kolik ráno půjdeme na autobus a že do patnácti minut jsem zpátky. Zaťukala jsem na dveře, ve vnitř party hard, hned mi na stůl přistála cuba libre a několik panáků domácí slivovice. Pustili jsme si na projektoru Projekt X, po dvou hodinách jsem se vrátila celkem mimo a bylo vtipné to vysvětlovat. Zkontaktovala jsem dalšího spolužáka, že půjdeme na jedno, čímž jsme další dvě hodiny ztvrdli ve vinárně, on chudák nestihl dopsat semestrální práci a měl předmět opakovat ve druháku, měla jsem výčitky, ale nakonec se tam nedostal vůbec, takže "dobrý" :D.
Vánoční párty.
Se spolubydlící, když už jsme bydlely jen ve dvou, jsme se rozhodly uspořádat Vánoční večírek. Udělaly jsme pozvánky, nakoupily výzdobu a strašně moc flašek alkoholu na různé drinky. Přišlo jí asi deset kamarádek a dvě hodiny to u nás vypadalo jako čaj o páté. Napsala jsem dvěma klukům na facebook, jestli nechtějí dorazit, že je docela nuda. Během hodiny se tam sešlo dalších skoro dvacet lidí, nebylo k hnutí, dokonce se mi celkem brzo udělalo zle a zvracela jsem. Druhý den nám spousta lidí psalo a říkalo, jak to bylo super, dokonce jsme slyšely, že jsme to tam měly jak takové ty párty v Americe. Z toho jsme měly hroznou radost, nicméně následující ráno stálo za to. U mě v pokoji, kde se to konalo, pomalu nebyl vidět koberec od drobků, na záchodě se nějakej klučina netrefil, okno ohozený drinkem, v koupelně rozlité víno a v umyvadle zbytky mé piňa colady.
Každopádně vzpomínek z bydlení na koleji mám strašně moc a téměř žádnou negativní, jsem hrozně ráda, že jsem ten život tam mohla poznat, ale stačilo a já se nemůžu dočkat, až začnu budovat pokojíček podle mých snů, který pro mě bude představovat nový domov :).
Fuck bitches.
Na jeden víkend za mnou na kolej přijela moje kamarádka, bývalá spolužačka, začaly jsme se bavit na našem maturitním plese, kde jsme si řekly, že budeme chlastací parťáci a nějak se to vyplnilo :D. První den jsme popíjely jenom ve třech, ještě se spolubydlící. Toho dne ráno mi do pokoje vtrhli sousedi a probudili mě tím, že po mně chtěli jídlo, otevřeli mi dokořán okna, abych vstala, což mě velmi naštvalo, tak jsme vymyslely pomstu a rozmazaly jsme jim na dveřích zelenou barvu, kterou tam měli, do jistého kosočtvercovitého obrazce :D. Jenomže, večer se vrátili, v ruce petllahev pálavy, takže jsme se k nim přidaly a zbytek večera už si moc nepamatuji.
Ráno jsme se probudily, já se šla vyvětrat na balkón a viděla jsem na jejich dveřích nápis bichtes fuck (wtf?!), začala jsem si vybavovat, že jsem klečela u jejich dveří a chtěla tam černou tužkou na oči napsat fuck bitches. S kocovinou jsem to chtěla přepsat a napsala btiches a až na potřetí se mi podařilo napsat bitches :D. Kdykoliv jsme pak řekly slovo "bichtes" dostaly jsme záchvat smíchu.
Ruby? Hó*no!
Kamarádka nakonec u mě zůstala až do rektorského volna, večer před zmiňovaným volnem pilo asi 90% lidí na koleji. My jsme to docela přehnaly, šly za nějakou partičkou lidí o patro výš na balkóně a neustále dokola řvali nadpis této storky. Byl to největší bordel, jaký jsem tam kdy zažila, z protější budovy na nás křičeli, ať držíme hubu a pak prý měla ubytovatelka problém, že tam tohle nechala dopustit :D. Po tomto zážitku jsme šli pařit na diskotéku. Další den jsem v kabelce našla flašku od coly.
Já: Proč tady mám tu flašku od coly?
K: Noo, to jsi nějaký holce vylila colu na zem a hodilas flašku do kabelky.
Já: A proč jsem tu colu nevypila?
K: Ona měla dvě, jednu jsi vypila a druhou vylila.
Taková ta situace, kdy si myslíte, že si celý večer pamatujete...
První zaměstnanecká párty.
Našla jsem si brigádu, sotva se zaučila a už byla firemní párty. Jídlo, pití zadarmo, lehce jsem to přehnala s vínem a hned všem ukázala svou dark-opileckou-side :D. Dokonce jsem vylezla před bar a dotáhla tam nějaký týpky s tím, že jsou to moji kámoši a přidají se k nám, druhý den se mě v práci ptali, jak dopadli kamarádi a já vůbec nevěděla, o kom to mluví :D. Překecala jsem asi polovinu lidí, abychom jeli na koleje tancovat do klubu. Nakonec jsme se asi v pěti lidech rozhodli, že půjdeme ke mně na pokoj ještě pro něco k pití. Přišla jsem k pokoji a nešlo mi odemknout. Bouchala jsem, volala jsem a ve chvíli kdy jsme se už pokoušeli rozrazit dveře otevřel nějakej kluk:
On: Tak co se tady děje?
Já: Holky tady maj nějaký frajery, jo?
On: Ne, my tady bydlíme.
Já: (podívala jsem se na dveře) 731, tady bydlím já!
On: Ale jsi na Éčku víš o tom?
Já: Do prdele, já bydlím na Efku, jsme ve špatný budově!
Vůbec nechápu jak se to mohlo stát, když ještě interiér každý budovy je jinak barevnej, ale tak to se stalo více lidem, i za střízliva :D.
Když jsem se dostala na správnou buňku, chtěla jsem vyhodit spolubydlící od sebe z pokoje, ať jde vedle do pokoje, že my budeme pařit, nakonec jsme šly ven a já jim tam všude nechala rozsvíceno a otevřené dveře, to jsem si druhý den poslechla.
Za čtvrt hoďky jsem zpátky.
Spolubydlící jsem řekla, že se jen jdu domluvit se spolužačkou, v kolik ráno půjdeme na autobus a že do patnácti minut jsem zpátky. Zaťukala jsem na dveře, ve vnitř party hard, hned mi na stůl přistála cuba libre a několik panáků domácí slivovice. Pustili jsme si na projektoru Projekt X, po dvou hodinách jsem se vrátila celkem mimo a bylo vtipné to vysvětlovat. Zkontaktovala jsem dalšího spolužáka, že půjdeme na jedno, čímž jsme další dvě hodiny ztvrdli ve vinárně, on chudák nestihl dopsat semestrální práci a měl předmět opakovat ve druháku, měla jsem výčitky, ale nakonec se tam nedostal vůbec, takže "dobrý" :D.
Vánoční párty.
Se spolubydlící, když už jsme bydlely jen ve dvou, jsme se rozhodly uspořádat Vánoční večírek. Udělaly jsme pozvánky, nakoupily výzdobu a strašně moc flašek alkoholu na různé drinky. Přišlo jí asi deset kamarádek a dvě hodiny to u nás vypadalo jako čaj o páté. Napsala jsem dvěma klukům na facebook, jestli nechtějí dorazit, že je docela nuda. Během hodiny se tam sešlo dalších skoro dvacet lidí, nebylo k hnutí, dokonce se mi celkem brzo udělalo zle a zvracela jsem. Druhý den nám spousta lidí psalo a říkalo, jak to bylo super, dokonce jsme slyšely, že jsme to tam měly jak takové ty párty v Americe. Z toho jsme měly hroznou radost, nicméně následující ráno stálo za to. U mě v pokoji, kde se to konalo, pomalu nebyl vidět koberec od drobků, na záchodě se nějakej klučina netrefil, okno ohozený drinkem, v koupelně rozlité víno a v umyvadle zbytky mé piňa colady.
Každopádně vzpomínek z bydlení na koleji mám strašně moc a téměř žádnou negativní, jsem hrozně ráda, že jsem ten život tam mohla poznat, ale stačilo a já se nemůžu dočkat, až začnu budovat pokojíček podle mých snů, který pro mě bude představovat nový domov :).
pátek 31. července 2015
Makeupy pro mastnou pleť - Rimmel, Gabriella Salvete & Maybelline
Co může být lepšího než onemocnět nachlazením na konci července?! Ještě ke všemu, když jsem měla jet na jednu free alcohol and food akci s vrtulníkem! Už se vám také stalo, že jste skončily na prášcích a čajích v podobně nevhodném období :(?
Po recenzování se mi tolik zastesklo, že dnes se vrhnu rovnou na čtyři výrobky! Pokud vás také trápí mastná pleť nebo vás vyloženě se*e, když už je vám přes dvacet a jste si jisté, že pubertu máte za sebou :/, jste tu na správném místě :D! A systematicky to vezmu od nejhoršího makeupu až po ten nejlepší na konec :).
Rimmel - Stay Matte - se už nyní prodává v novém balení a bylo by dobré, kdyby i s novým složením. Tenhle kousek jsem sehnala před několika měsíci ve výprodeji a přestože jsem za něj dala pár korun, byly to vyhozené peníze! Především má hnusnou oranžovou barvu, vůbec nekryje, špatně se roztírá, k tomu všemu mi přijde, že nedokonalosti spíše zvýrazňuje a to "nejlepší"? Lesknu se po něm jako diskokoule! Vzít a vyhodit :(.
Gabriella Salvete - Matte - už je na tom s barvou o dost líp, má spíše narůžovělý podtón a i když v mém porcelánovém období byl i tak trochu tmavší, nebylo to tak bijící do očí. Pleť spíše sjednotil, než že by přímo dokázal něco zakrýt, ale aspoň něco. Občas se mi vytvořily nějaké mapy na sušších místech (zima) a po většinu času jsem se s ním také leskla, i když to bylo spíše přirozené lesknutí. Takže taky bych ho nedoporučila a neutrácela za něj znovu, ale pár měsíců jsme spolu celkem v pohodě zvládly.
Maybelline - Affinimat - mám již druhé balení, jenom jiný odstín. Co se zmiňovaného odstínu týče, tak je vážně super, že i ten třetí se hodí pro bledulky, vyrábějí jak s oranžovým, tak s růžovým podtónem a myslím, že z této škály si vybere opravdu každá :)! Je řidší a má celkem chemickou vůni, hrozně mi připomíná BB Cream na mastnou pleť od Garnieru (recenze). Kryje určitě lépe než předchozí dva makeupy, stále vypadá přirozeně, netvoří mapy, nevysušuje, opravdu jsem spokojená :).
Rimmel - Lasting Finish - přestože toto není makeup určený pro mastnou pleť, ze všech mi vyhovuje nejvíce. Nejsvětlejší odstín bude bohužel pro úplné bledulky tmavý, ale celkem dobře se zvládne přizpůsobit pleti, takže v tomto směru jsem s ním problém neměla. Je hutnější než všechny předešlé makeupy, takže je trochu těžší ho zapracovat do pleti, ale za to skvěle kryje a i moc hezky voní. Skvěle drží, jen ho tedy musím občas přepudrovat, ale určitě toto nebylo moje poslední balení, rozhodně doporučuji vyzkoušet, ať už máte pleť jakoukoliv, zatím jsem na něj četla jenom chválu a jak sama vidím, oprávněně :)!
Po recenzování se mi tolik zastesklo, že dnes se vrhnu rovnou na čtyři výrobky! Pokud vás také trápí mastná pleť nebo vás vyloženě se*e, když už je vám přes dvacet a jste si jisté, že pubertu máte za sebou :/, jste tu na správném místě :D! A systematicky to vezmu od nejhoršího makeupu až po ten nejlepší na konec :).
Rimmel - Stay Matte - se už nyní prodává v novém balení a bylo by dobré, kdyby i s novým složením. Tenhle kousek jsem sehnala před několika měsíci ve výprodeji a přestože jsem za něj dala pár korun, byly to vyhozené peníze! Především má hnusnou oranžovou barvu, vůbec nekryje, špatně se roztírá, k tomu všemu mi přijde, že nedokonalosti spíše zvýrazňuje a to "nejlepší"? Lesknu se po něm jako diskokoule! Vzít a vyhodit :(.
Gabriella Salvete - Matte - už je na tom s barvou o dost líp, má spíše narůžovělý podtón a i když v mém porcelánovém období byl i tak trochu tmavší, nebylo to tak bijící do očí. Pleť spíše sjednotil, než že by přímo dokázal něco zakrýt, ale aspoň něco. Občas se mi vytvořily nějaké mapy na sušších místech (zima) a po většinu času jsem se s ním také leskla, i když to bylo spíše přirozené lesknutí. Takže taky bych ho nedoporučila a neutrácela za něj znovu, ale pár měsíců jsme spolu celkem v pohodě zvládly.
Maybelline - Affinimat - mám již druhé balení, jenom jiný odstín. Co se zmiňovaného odstínu týče, tak je vážně super, že i ten třetí se hodí pro bledulky, vyrábějí jak s oranžovým, tak s růžovým podtónem a myslím, že z této škály si vybere opravdu každá :)! Je řidší a má celkem chemickou vůni, hrozně mi připomíná BB Cream na mastnou pleť od Garnieru (recenze). Kryje určitě lépe než předchozí dva makeupy, stále vypadá přirozeně, netvoří mapy, nevysušuje, opravdu jsem spokojená :).
Rimmel - Lasting Finish - přestože toto není makeup určený pro mastnou pleť, ze všech mi vyhovuje nejvíce. Nejsvětlejší odstín bude bohužel pro úplné bledulky tmavý, ale celkem dobře se zvládne přizpůsobit pleti, takže v tomto směru jsem s ním problém neměla. Je hutnější než všechny předešlé makeupy, takže je trochu těžší ho zapracovat do pleti, ale za to skvěle kryje a i moc hezky voní. Skvěle drží, jen ho tedy musím občas přepudrovat, ale určitě toto nebylo moje poslední balení, rozhodně doporučuji vyzkoušet, ať už máte pleť jakoukoliv, zatím jsem na něj četla jenom chválu a jak sama vidím, oprávněně :)!
Zkoušely jste některý z těchto makeupů?
čtvrtek 23. července 2015
1. Photoshoot
Fotky, které bych vám dnes ráda ukázala jsou tuším z dubna, takže z nich na vás ještě zpětně dýchne jarní pohoda :). Fotila mě kamarádka (blog), která s focením a úpravami teprve začíná, ale myslím, že je na velmi dobré cestě a její tvorba je opravdu krásná! Můžete se podívat na její facebookové stránky a pokochat se :).
Vždy jsem byla přesvědčená o tom, že jsem hrozně nefotogenická a vyjde mi dobře jedna fotka ze sta, když jsme z focení odcházely, obě jsme si myslely, že téměř nic nebude použitelné a jak jsme pak byly velmi mile překvapené, když jsme viděly výsledek <3! I po třech měsících, co si je prohlížím, z nich mám takovou radost, že aspoň část vám musím ukázat a snad bude brzy nějaké pokračování :).
Upravené:
neděle 19. července 2015
Maxi NEW IN!
Tak vás opět po měsíci vítám u dalšího maxi článku. Dnes to bude opravdu dlouhé! Sbírala jsem fotky svých nákupů zhruba půl roku, samozřejmě nevzpomněla jsem si vždy, ale většinu mám nafocenou a dnes budete mít opravdu na co koukat :)).
Alespoň to má výhodu, psát o nákupech takhle zpětně, můžu výrobky rovnou zhodnotit :).
Začínáme únorovým new in Yves Rocher. Vanilkový sprchový gel má velmi příjemnou, hřejivou vůni, bohužel při stěhování se mi ztratil u spolubydly a mám ho u ní schovaný, takže bůh ví, kdy se opět shledáme :D. Šampon, kondicionér a závěrečnou péči používám teprve krátce, ale zatím jsem spokojená, výrobky se zdají takové přírodní, jak vůní, tak konzistencí a účinky :). Bio krém na ruce mi bohužel nesedl vůbec, svědí mě po něm ruce, přitom na něj alergii nemám. Karité balzám na rty určitě doporučuji, krásná vůně, suprově se roztírá a dodává rtům narůžovělý nádech. Lesk na rty Sexy Pulp hezky drží, nelepí, barva není ani výrazná ani neviditelná. S touto značkou jsem zkrátka velmi spokojená, obzvlášť když vezmu v potaz, jak často pořádají opravdu výhodné akce při nákupech na internetu, doporučuji věrnostní program :)!
Alespoň to má výhodu, psát o nákupech takhle zpětně, můžu výrobky rovnou zhodnotit :).
Začínáme únorovým new in Yves Rocher. Vanilkový sprchový gel má velmi příjemnou, hřejivou vůni, bohužel při stěhování se mi ztratil u spolubydly a mám ho u ní schovaný, takže bůh ví, kdy se opět shledáme :D. Šampon, kondicionér a závěrečnou péči používám teprve krátce, ale zatím jsem spokojená, výrobky se zdají takové přírodní, jak vůní, tak konzistencí a účinky :). Bio krém na ruce mi bohužel nesedl vůbec, svědí mě po něm ruce, přitom na něj alergii nemám. Karité balzám na rty určitě doporučuji, krásná vůně, suprově se roztírá a dodává rtům narůžovělý nádech. Lesk na rty Sexy Pulp hezky drží, nelepí, barva není ani výrazná ani neviditelná. S touto značkou jsem zkrátka velmi spokojená, obzvlášť když vezmu v potaz, jak často pořádají opravdu výhodné akce při nákupech na internetu, doporučuji věrnostní program :)!
pátek 12. června 2015
První rok na koleji
Nástupem na vysokou a přestěhováním na kolej jsem měla pocit, že jsem se konečně našla, že žiju svůj sen, všechno je dokonalé a já jsem šťastná. Teď když se zpětně podívám, kolik mi prvák sebral sil, přidal nervů a nudných hodin ve škole, už si tím nejsem zase tak moc jistá :D...
Samotné přestěhování bylo hodně emotivní záležitostí, ale neuvěřitelně rychle jsem si zvykla a domů se mi vůbec nechtělo vracet. Také jsem ve větším městě, nabitém obchoďáky, kluby, restauracemi a celkově vším možným, což způsobilo, že jsem si to tu naprosto zamilovala :). Poslední dobou si už však ráda jezdím domů odpočinout :), blbé je, když přijde chvíle, kdy se mi nechce být ani na jednom z těchto dvou míst :D...
Pokoje
Naše kolej je nejspíš jednou z nejlepších v ČR. Nábytek je tu hezký, nic nám nechybí a návozem věcí z domova je to tu i útulné :). První dva měsíce jsem musela strávit na přistýlce, ale matrace jako matrace. Navíc jsme pokoj díky tomu měly hezky rozestavěný a zabydlený, že jsem si hned začala připadat jako doma. Nakonec jsem v pokoji zůstala sama, ale prostory jsem využila v podobě pracovního, kosmetického a odkládacího stolu :D. Poslední měsíc jsem se musela trochu uskromnit, kvůli nové spolubydlící, která ale byla hrozně super!
Spolubydlící
Bylo nás pět. A zůstaly jsme dvě :D. Každá jsme měly pro sebe svůj pokojíček, což bylo nejlepší, protože chvíle bez nálady jsme strávily odděleně a jinak jsme byly u sebe nalezlé navzájem a vždy společně vymyslely, jak strávit volný čas :). Na posledních pár týdnů se k nám přistěhovala ještě jedna slečna, se kterou jsme si hrozně rozuměly. Chtěly jsme takhle ve třech zůstat i příští rok, ale bohužel z mnoha důvodů budeme každá bydlet někde jinde :(.
Samotné přestěhování bylo hodně emotivní záležitostí, ale neuvěřitelně rychle jsem si zvykla a domů se mi vůbec nechtělo vracet. Také jsem ve větším městě, nabitém obchoďáky, kluby, restauracemi a celkově vším možným, což způsobilo, že jsem si to tu naprosto zamilovala :). Poslední dobou si už však ráda jezdím domů odpočinout :), blbé je, když přijde chvíle, kdy se mi nechce být ani na jednom z těchto dvou míst :D...
Pokoje
Naše kolej je nejspíš jednou z nejlepších v ČR. Nábytek je tu hezký, nic nám nechybí a návozem věcí z domova je to tu i útulné :). První dva měsíce jsem musela strávit na přistýlce, ale matrace jako matrace. Navíc jsme pokoj díky tomu měly hezky rozestavěný a zabydlený, že jsem si hned začala připadat jako doma. Nakonec jsem v pokoji zůstala sama, ale prostory jsem využila v podobě pracovního, kosmetického a odkládacího stolu :D. Poslední měsíc jsem se musela trochu uskromnit, kvůli nové spolubydlící, která ale byla hrozně super!
Beauty koutek, obvykle jsou věci rozházené všude po stole a takhle pohromadě se vyskytují přibližně jednou za týden. |
Spací koutek <3. Domů mi bylo pořízeno nové povlečení, polštářky, ještě přibude deka a všechno staré našlo své uplatnění na koleji :D! |
Bylo nás pět. A zůstaly jsme dvě :D. Každá jsme měly pro sebe svůj pokojíček, což bylo nejlepší, protože chvíle bez nálady jsme strávily odděleně a jinak jsme byly u sebe nalezlé navzájem a vždy společně vymyslely, jak strávit volný čas :). Na posledních pár týdnů se k nám přistěhovala ještě jedna slečna, se kterou jsme si hrozně rozuměly. Chtěly jsme takhle ve třech zůstat i příští rok, ale bohužel z mnoha důvodů budeme každá bydlet někde jinde :(.
sobota 4. dubna 2015
Gabriella Salvete - Matte & hydrating powder
Krásný sobotní večer :)!
Ráda bych vám představila jeden z mých nejoblíbenějších pudrů. Je od Gabči a jeho cena se pohybuje kolem stokoruny. Je snadno sehnatelný a často jsou na něj různé akce, momentálně se dá výhodně koupit v drogerii Teta.
Už samotné balení je vážně super! Je bytelné, jeho součástí je zrcátko a použitelná houbička na nanášení :).
Jeho úkolem má být zmatnění pleti a zároveň její hydratování. Ještě jsem neměla pudr, který by takhle hezky kryl a zmatnil obličej :). Že by pleť hydratoval se asi vyloženě nedá říct, ale určitě ji nevysušuje.
Nevýhodou je, že i nejsvětlejší odstín má oranžový nádech a "díky tomu" je pro mě použitelný hlavně v létě. Za další mínus považuji to, že když pod ním mám světlejší makeup, občas mi udělá fleky na obličeji. Což mi připomnělo, že za tohle ho opravdu proklínám, protože díky jednomu dni s pár oranžovými fleky na obličeji jsem si v práci vysloužila novou přezdívku - Spongebob. A co hůř, chytlo se to :( :D!
Při psaní recenze mi došlo, že jeho nedostatky jsou celkem podstatné, ale to krytí a zmatnění se mi tak strašně líbí, že mu je odpouštím... až na tu přezdívku teda...
Znáte nějaký jiný dobře krycí pudr :)?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)